Někdy se setkáváme s názorem, že stačí jíst pestrou stravu, abychom naše tělozabezpečili dostatečným přísunem výživných látek, vitaminů a minerálů. Náš organismus potřebuje denně cca 90 výživných složek, které by měl získávat z každodenní stravy: tj. 60 prvků,16 vitaminů, 12 základních aminokyselin a 3 základní mastné kyseliny.
Jíme každý den ovoce, zeleninu, obiloviny a další. Přemýšlíme ale nad tím, že půda,na které se tyto plodiny pěstují, je přecpána pesticidy, fungicidy a herbicidy?
Rozvoj zemědělské výroby je doprovázen plošným znečištěním země, ohrožením spodních vod, kontaminací potravin a zátěží populace cizorodými a toxickými látkami.
Díky umělému přihnojování dodáváme do půdy jen tři základní složky: dusík, fosfora draslík. Z půdy se ale do rostlin dostává více než 60 dalších složek. Odkud se mají vzít, když už v půdě nejsou a dodávají se jen 3 výše zmíněné složky? Půda je doslova „jalová“a chybí v ní především minerály.
Nedělejte si iluze o množství vitaminů a minerálů, které se nám takto podaří skutečně z denní stravy do organismu vstřebat. Deficit je 60-80 %
Šokující informace přinesl výzkum, který provedl institut ve Švýcarsku - Geigy Pharmakonzern 1985, Lebensmittellarbor Karlsruhe 1996, Sanatorium Oberthal 2002. V tomto výzkumu byla porovnávána množství vitaminů a minerálů u několika druhů ovoce a zeleniny v letech 1985, 1996 a 2002. Výsledky jsou uvedeny v tabulce:
| Obsah vitamínů a minerálů v potravinách | Zkoumaná složka | Stav složky v mg/100g potraviny v roce | Rozdíl mezi roky | |||
| 1985 | 1996 | 2002 | 1985-1996 | 1985-2002 | ||
| Brokolice | vápník | 103 | 33 | 28 | - 68% | - 73% |
| kyselina listová | 47 | 23 | 18 | - 52% | - 62% | |
| hořčík | 24 | 18 | 11 | - 25% | - 55% | |
| Fazole | vápník | 56 | 34 | 22 | - 38% | -51% |
| kyselina listová | 39 | 34 | 30 | - 12% | - 23% | |
| hořčík | 26 | 22 | 18 | - 15% | - 31% | |
| vitamín B6 | 140 | 55 | 32 | - 61% | - 77% | |
| Rajčata | vápník | 14 | 4 | 3 | - 70% | - 78% |
| hořčík | 27 | 18 | 14 | - 33% | - 48% | |
| Mrkev | vápník | 37 | 31 | 28 | - 17% | - 24% |
| hořčík | 21 | 9 | 6 | - 57% | - 75% | |
| Špenát | vápník | 62 | 19 | 15 | - 68% | - 76% |
| vitamín C | 51 | 21 | 18 | - 58% | - 65% | |
| Jablka | vitamín C | 5 | 1 | 2 | - 80% | - 60% |
| Banány | vápník | 8 | 7 | 7 | - 12% | - 12% |
| kyselina listová | 23 | 3 | 5 | - 84% | - 79% | |
| hořčík | 31 | 27 | 24 | - 13% | - 23% | |
| vitamín B6 | 330 | 22 | 18 | - 92% | - 95% | |
| Jahody | vápník | 21 | 18 | 12 | - 14% | - 43% |
| vitamín C | 60 | 13 | 8 | - 67% | - 87% | |
Zdroj: Výzkum institutu ve Švýcarsku - Geigy Pharmakonzern 1985, Lebensmittellarbor Karlsruhe 1996, Sanatorium Oberthal 2002.
Podle oficiálních zpráv WHO (světová zdravotnická organizace) v současnosti v běžném prostředí chybí každému z nás v běžně dostupné stravě 50% vitamínů a 60% minerálů!
Dochází k nešetrnému zpracování rostlinných a živočišných zdrojů jako např. konzervace, rafinace, výroba polotovarů, dochucování umělými přísadami apod.
Zemědělské aktivity, převážně chov dobytka, poškozuje kvalitu ovzduší. Přežvýkavci jsou významným zdrojem emisí metanu, což je plyn způsobující skleníkový efekt. Data Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy uvádějí, že např. Polsko má kvůli přežvýkavcům 30% těchto emisí.
Zemědělství je zasažené urbanizací a neřízeným rozvojem dopravních infrastruktur (silnice, tratě atd.). Kyselé deště a některé polutanty (NO2, těžké kovy atd.) podstatně snížily výnosy, způsobily ztrátu druhové rozmanitosti, ztrátu predátorů, kteří chrání plodiny proti škůdcům. Zasolení půdy způsobilo neplodnost půdy na tisících hektarech.
Dovozové ovoce a zelenina se trhají ještě nezralé, cestují spoustu kilometrů – kolik vitaminů a minerálů asi mají, když dorazí na náš stůl?
Je také pravdou, že pijeme alkohol, kouříme, pijeme kávu, žijeme ve stresu, trávíme celé hodiny v zamořených oblastech, v dopravních prostředcích v zajetí otravných výfukových plynů, že jsme nuceni žít v dříve neznámých formách radioaktivity, že jíme jídla s obsahem chemických látek, polykáme kvanta umělého tuku, rafinovaného cukru a mouky. Spotřeba cukru byla v roce 1920 jen 7 kg/rok, v roce 1970 to bylo 70 kg na rok a osobu a dnes je to 170 kg.
Vědci konstatují, že biologická hodnota potravy se postupně díky výše uvedeným jevům SNIŽUJE. Snižuje se kvalita obilovin, snižuje se obsah vitaminů a minerálů v ovoci a zelenině.
Kolik bychom tedy museli sníst potravy, abychom správně vyživovali naše tělo?! Měly by to být spousty kilogramů zeleniny, ovoce a obilovin... Je to ale možné?
Potravní řetězec je přenos látek a energií mezi různými organismy v rámci přijímání potravy. Zkusme si dosadit výše uvedené informace do pomyslného koloběhu potravního řetězce… Co tedy vlastně jíme?
mnohem více zatěžujeme organismus stresem, napětím a každodenním shonem
méně se pohybujeme, naše tělo má výrazně nižší fyzickou zátěž
přijímáme více tuků, cukrů a živočišných bílkovin
ovlivňuje nás komplex nepřirozených chemických a syntetických látek, které pijeme
se vzduchem dýcháme a z půdy je přijímáme v jídle (viz info výše)
Tato nepříliš radostná fakta nás vedou k jednoznačné odpovědi: Je důležité DOPLŇOVAT naši stravu o vitaminy a minerály.
• jsou přírodní (a člověk je přece součástí přírody)
• jsou výborně vstřebatelné a využitelné
• rostliny jsou pěstovány v ekologicky čistých oblastech bez použití chemických látek, nejsou geneticky upravovány
• dávkování je přizpůsobeno potřebám člověka, kvalita není nahrazena kvantitou
• nemají vedlejší účinky
• jsou vyráběny špičkovou technologií za dodržení přísných podmínek GMP a GAP
• výrobní postupy splňují přísné normy určené pro farmaceutické firmy
